• Letos jsem oslavil letní slunovrat, neboli Koupadla, poněkud netradičně coby host Velesova lidu. O tom, jaké to bylo, bych se s vámi chtěl podělit v následujících řádcích. O Velesově lidu vím asi 10 let, kdy jsem objevil stránky slovane.cz. Na jejich aktivity jsem vždy hleděl se sympatiemi, ale přísné LH pojetí s vyjmenovanými věcmi, kterých… Celý článek


  • Blíží se letní slunovrat, venku se šplhají teploty do nesnesitelných výšin, proto je nejvyšší čas přidat sem ohlédnutí za slunovratem zimním a trochu se zchladit :) Ptáte se čím byl Kračún roku dvoutisícího šestnáctého výjimečný? Pokud ne, nemusíte vůbec číst dál, děkuji a na viděnou. Pokud si ovšem právě tuto otázku pokládáte, jste na správném… Celý článek


  • Lidový zvyk vynášení Smrti, Smrtholky, Morany se na mnoha místech koná každý rok. Je to jeden z mála obyčejů, které, jak se zdá, po několikaletém úpadku zase získávají na popularitě. My jsme letos vynesli zimu z Mokošína. Vybrali jsme si pro to neděli nejblíže po jarní rovnodennosti. Shodou okolností jsme tentokrát Moranu nevyráběli v lesíku… Celý článek


  • Letošní ročník Velesova svátku se konal za poměrně chladného počasí (někteří členové Rodné víry však pamatují i daleko mrazivější ročníky). Navzdory tomu se nás sešlo na tento svátek nadprůměrně hodně. Děly se věci, které by si zasloužily vlastní článek, report ale raději dopředu slibovat nebudeme. Prozatím přinášíme alespoň fotografie. “ order_by=“imagedate“ order_direction=“ASC“ returns=“included“ maximum_entity_count=“1500″]


  • Mokošina slavnost 2016K uctění bohyně Mokoše a předků a rozloučení se s plodnou částí roku se nás sešlo opět hodně. Mokošina slavnost patří mezi ty slavnosti pořádané Rodnou vírou, na něž se sjede jak více našich členů, tak návštěvníků. Letos tomu nebylo jinak. V průběhu odpoledne a podvečera se na pahorku u Mokošína začali objevovat i ti, se kterými jsme se neviděli od jara, od minulého roku či ještě déle. V Přelouči jsme se potkali s Lutoborem, který zoufale hledal obchod, v němž by doplnil zásoby piva na večer, a později s Vítoslavem. V této skromné sestavě jsme v Mokošíně nezůstali dlouho. Místo u hodovního ohniště se postupně zaplnilo téměř všemi členy Rodné víry, přáteli a známými, mezi nimiž nechyběli ani lidé z Pohanského kruhu, a také nově příchozími. Někteří z nich neměli problém se do různorodého kolektivu zařadit, jiným jsme se to snažili co nejvíce ulehčit. Během odpoledne se nasbíralo dřevo na oheň, připravily se louče, vařila se obilná kaše a ochutnávalo se, co kdo donesl a nabídl. Zaujala mě například na místě Jeduchou a Rostislavem připravená ukrajinská pomazánka. My jsme i se Mstislavem a naším synem absolvovali soukromý rodinný obřad a poté se snažili prohodit alespoň pár slov se všemi příchozími.


  • Oslava letního slunovratu nás opět po letech zavedla na Jižní Moravu, na hradiště Staré zámky v Brně – Líšni, na místo, kde se již letní slunovrat slavil v roce 2011. Obřadní místo, palouk na kraji lesa s ohništěm, je zřejmě oblíbeným cílem různých táborníků, o čemž svědčily odpadky a nedostatek dřeva, které bylo v nejbližším okolí vysbíráno opravdu svědomitě. Velkou část pozdního odpoledne jsme tak strávili taháním suchých větví a čištěním ohniště. Obřad započal se západem slunce, rozděláváním ohně pomocí křesadla a pazourku, doprovázeným zvuky brumle a bubnu. Po zapálení ohňů žrec Vítoslav připil bohům, předkům a nechal kolovat okřín s medovinou, zatímco rozdělovat obětní koláč. Následovaly přípitky, na věci vážné i méně vážné, na bohy, předky, přírodu a zemi.


  • Kračun jsme v tomto roce, jakožto hradecká družina Rodné víry, tradičně slavili v blízkosti slepého ramene řeky Orlice nedaleko za Hradcem. Letošek byl pro nás však o něco neobyčejnější než ty předchozí. Neb kromě očekávání na nový zrod boha Dažboga, jsme k našemu obřadišti měli přijmout vzácné hosty. Nejen z naší Rodné víry, ale i… Celý článek



  • Znovu po roce sešlo se několik věrných na vrchu Bacín, vzdát hold svým bohům, darům země, živlům, přírodě, tradici, životu… Stanuli v kruhu, zpočátku mlčky, v pokoře, hledajíce slova pro vše prostupující a vše pohlcující radostný poklid světa protikladů, jež ústí v harmonii světla, světa i tmy, strádání i radosti, světa ticha a zvuků volnosti… Celý článek


  • Zprvu se mi do reportu moc nechtělo. Jako vždy jsme si z Velestúru odnesli něco pozitivního a něco rozporuplného. To lepší by však mělo zůstat člověku v paměti, takže krátký report přece jen píšu. Na Slovensko jsme vyrazili v pátek večer po práci, tentokráte autem. Přespali jsme v něm někde za hranicemi a ráno pokračovali… Celý článek