• Sláva! Jako letošní nováček posílám můj dojem z oslavy Kupadel v Brně:   Obřad se již tradičně konal v Brně-Líšni na pozůstatcích staroslovanského hradiště Staré Zámky. Sraz pohanstva byl o čtvrté hodině odpolední u líšeňského hřbitova, poté se vydali směr obřadiště. Většina lidí však šla až na místo po vlastní ose. Ke zrakům řady z… Celý článek


  • Jarovítovy slavnosti se opět konaly na hradišti Dolní Břežany poslední víkend v dubnu. Akci jsme tento rok pojali spíše jako soukromou (proto nebyla zveřejněna pozvánka dopředu). Po obřadu proběhly tradiční hry na počest boha Jarovíta – lukostřelba, hod kamenem, přetahování. Akci zpestřila návštěva příslušníka policie, kterého na místo povolala jedna okolo procházející paní. Jak jsme… Celý článek


  • V neděli jsme v Mokošíně vynesli Moranu na místo našeho tradičního tábořiště, kde byla obřadně spálena. Přivítali jsme tak jaro, které si paní starostka Mokošína symbolicky odnesla zpět do vsi v podobě rašící větvičky. Potěšila nás poměrně vysoká účast, zejména pak účast místních.


  • Letošní Mokošina slavnost měla opět svou specifickou atmosféru. Oproti jiným ročníkům jsme se sešli v poměrně malém počtu, ale i nezvyklá komorní účast měla něco do sebe. Během obřadu proběhla iniciace Radky a jedinečný zážitek z celého večera umocnila kapela Ragojka, která nám zazpívala i přímo během samotného obřadu – s písní přišli spolu s… Celý článek


  • Oslava letného slnovratu českých rodnověrců sa aj tento rok odohrala na Morave na mieste bývalého veľkomoravského hradiska Staré Zámky, ktoré sa nachádza kúsok za líšeňským cintorínom v Brne. Pozvánku na oslavu slnovratu som dostal od Ladislava, a pretože som z pracovných dôvodov nemohol vycestovať na stredné Slovensko za Žiarislavom, s radosťou som pozvanie prijal. Bol som zvedavý, ako vyzerajú… Celý článek


  • Za posledních několik let jsme Moranu vynášeli vždy z obce Mokošín (vynechali jsme jen v roce 2016 z osobních důvodů). Takto to vypadalo v roce 2018.  


  • Zima se již pomalu chýlí ke konci, sníh téměř zmizel z krajiny. Dny se prodlužují a Slunce sílí každým dnem, nadešla tedy chvíle poděkovat Velesu za ochranu v zimním čase. Pro mě osobně byl tento den zvláště důležitý: měl jsem podstoupit postřižiny, iniciační obřad vstupu mezi dospělé členy rodu. O Rodné víře jsem se poprvé dočetl před… Celý článek


  • Jak jste možná postřehli z pozvánek, které jsme  na začátku prosince zveřejnili, oslavy zimního slunovratu se letos konaly na třech místech nezávisle na sobě. Krom toho se někteří členové účastnili ještě dvou dalších. Kračún v jižních Čechách Začnu tím, kterého jsem se osobně zúčastnila a vnímala jsem jej jako hlavní oslavu, kterou jsem si chtěla… Celý článek


  • Přiznám se bez mučení, že nejsem žádný zemědělec, sedlák ani člověk z vesnice a asi i proto dožínkové slavnosti zatím zůstávaly za horizontem mého zájmu. Poděkovat bohům za úrodu jsem tak nějak nepovažoval za nezbytné, mnohem víc mi k srdci přilnuly jarní svátky oslavující sílu a nový život i ty podzimní dušičkové, ve kterých mohu… Celý článek


  • Koupadla 2017 | Rodná víraKupadla 2017 se konala na starém známem místě. Není sice ještě staré známé, ale můžeme s klidným srdcem říci, že je staré A známé. Staré slovanské hradiště Staré zámky totiž rozhodně staré je. A známé je pro Rodnou víru taky, protože se zde již dvoje kupadelné svátky konaly – 2007 a 2016. Tentokrát to podle fejsbukové události vypadalo, že se snad octneme na masových oslavách v Rusku a že si žrec bude muset vzít megafon – s příhlédnutím ke stovku přesahujícímu počtu přihlášených. To bylo pravděpodobně způsobeno i tím, že jsem z celé brněnské pohanské scény neměl zprávy, že by se v Brně či okolí konala nějaká jiná oslava slunovratu. Nakonec se pochopitelně potvrdilo pravidlo, že počet účastníků na FB je nutno vydělit (minimálně) deseti, a sešlo se nás ne víc než sedm (ale ani méně). Což bylo možná způsobeno tím, že se přece jen někde něco konalo… třeba Žiarislav. Na poměrně malé intimní obřadiště jsme se tedy vešli. Stejně jako loni nebylo široko daleko žádné dřevo, takže značná část příprav sestávala z tahání větví a větviček k ohništi. Další část odpoledne strávili Vítoslav s Ladislavem hledáním a proklesťováním stezky dolů k nádrži, kde jsme se chtěli koupat. Zaznívaly totiž hlasy, že téměř dláždéná cesta, kterou jsme se loni vraceli, již zanikla a není k nalezení. To byla částečné pravda, nicméně podařilo se ji najít a zprůchodnit. Jen nevím, kam se podělo zmíněné dláždění – hledání probíhalo spíš ve stylu „Vezmeme klacek, tady to pořádně prosekáme a nějak to pak projdeme…“ a „Ostatním o kopřivách ani slovo, průchozí to je, tak co…“