Nastal čas letního slunovratu. Svátku, kdy slunce stojí v poledne nejvýše za celý rok, kdy den je nejdelší, a naopak noc je nejkratší. Den, kdy slaví pohané široko daleko, modlí se za budoucí úrodu, za plodnost a vláhu. Den, kdy promlouvají ke svým bohům a předkům.
Není to poprvé, kdy nám přišla pozvánka na tento svátek od skupiny rodnověrců. Nicméně je to poprvé, kdy bohové dali a my se mohli zúčastnit kupadelních svátků s nimi. Tak hurá pobalit věci a vyrazit na místo srazu.
Deset minut před plánovaným srazem u hřbitova nikde ani živáčka. Rychle jsme kontrolovali, zda je správné datum, ale pár minut před čtvrtou se zjevil Ladislav a následně i pár dalších. Zdálo se, že rituál bude spíše komorního charakteru. Něco po plánovaném sraze jsme se tedy vydali k tradičnímu místu Staré zámky. Tam jsme se jali připravovat místo pro samotný rituál. Poklidit něco odpadků po nepořádných, nanosit dřevo k ohništi, přichystat všechna ohniště, naplést věnce, případně pásy z polního kvítí a pelyňku. Další důležitou částí přípravy bylo vyhlédnutí správného místa na očistnou noční koupel. I to se zadařilo poměrně rychle a zbývalo nám dost času na to se jít vykoupat či popovídat si s lidmi, které jsme dlouho neviděli. Vzhledem k tomu, že my tam znali jen Ladislava a teplo bylo nevybíravé, tak jsme se rozhodli se svlažit jednak zaplaváním si a jednak chlazeným mokem z nedaleké hospůdky.
Po návratu na místo rituálu jsme tak akorát vydechli a začalo se s další fází příprav. Naučení se kupadelních písní. Sotva jsme stačili přezpívat první, vynořil se zhruba tucet dalších pohanů, kteří dorazili s námi oslavit Kupadla. Takže první píseň o kupadlech se pro velký úspěch zopakovala a na řadu došla druhá, kterážto oslavovala Dažboga a Svaroga. Následovalo oblečení do svátečního šatu, kde spousta ze zúčastněných bylo v tradičním bílém šatu se slovanskými výšivkami. Hlavy žen a dívek zdobily věnce převážně z lučního kvítí, hlavy a pasy mužů zase z pelyňku. A tu přišla chvíle, kvůli které všichni přišli, samotný rituál. S kupadelní písní na rtech jsme se shromáždili okolo připravených ohnišť. Za mantrického zpěvu oslavujícího Dažboga a Svaroga tři muži na slunečních stranách zapálili ohně a potom od těchto tří společně zažehli oheň hlavní. V tu chvíli díky zpěvům již byla atmosféra téměř hmatatelná. Rituál započal.
Po skončení rituálu a vyřčení přípitků a modliteb se přešlo plynule do hodokvasu, který již byl připraven. Jedlo se, pilo a za zvuků tahací harmoniky a kytary se pěly písně. Na ohni se opékaly dobroty a vůbec všude okolo vládla dobrá nálada a pohoda. Byli jsme překvapeni, jak někteří brali studium rodné víry vážně a akademicky. Bylo velmi zajímavé a poučné naslouchat jejich debatám a dohadování se ohledně znalostí a informací o historii, slovanských jazycích a podobně.
Když se již řádně setmělo a všichni byli dobře najedení a napití, nastal čas na další část rituálu. Společně s ostatními jsme se zvedli a vydali se k předem vyhlédnutému místu na očistnou koupel. Cesta k vodě nebyla špatná, jen krapet z kopce a na to, že to budeme muset jít zase do kopce, v tu chvíli nikdo nemyslel. V rukou jsme třímali dřevěné lodičky se svíčkou a klopýtali tmou. Když jsme stanuli na břehu, většina se převlékla do nebeského hávu. Nejdříve jsme po vodě poslali věnce společně s našimi přáními. Následně jsme si vzájemně zapálili svíčky a pak jsme již vstoupili do náruče vod. Někdo ze břehu a někdo zprostřed vod na hladinu vypustil svou lodičku s přáním či modlitbou k našim předkům. Očistná koupel, kterážto je zároveň modlitbou za dostatek vláhy, byla vskutku kouzelným okamžikem.
Nicméně nic netrvá věčně a kouzelné chvíle o to méně. A nás čekal výšlap zpátky k ohni. Tam se pokračovalo v diskuzích, zpěvu a hodování. Jak jsem se později dočetl, správně by se mělo zůstat vzhůru až do svítání a přivítat nové slunce úlitbou. Nicméně pod tíhou dojmů se na nás projevila únava a my se odebrali na kutě, čímž se pro nás kupadelní svátky skončily.
Zde bychom ještě rádi poděkovali Ladislavovi za pozvání a vedení kupadelního rituálu. A dají-li bohové, tak jsme tam třeba nebyli naposledy.
Aly & Mefisto