Kupadla 2017 se konala na starém známem místě. Není sice ještě staré známé, ale můžeme s klidným srdcem říci, že je staré A známé. Staré slovanské hradiště Staré zámky totiž rozhodně staré je. A známé je pro Rodnou víru taky, protože se zde již dvoje kupadelné svátky konaly – 2007 a 2016. Tentokrát to podle fejsbukové události vypadalo, že se snad octneme na masových oslavách v Rusku a že si žrec bude muset vzít megafon – s příhlédnutím ke stovku přesahujícímu počtu přihlášených. To bylo pravděpodobně způsobeno i tím, že jsem z celé brněnské pohanské scény neměl zprávy, že by se v Brně či okolí konala nějaká jiná oslava slunovratu. Nakonec se pochopitelně potvrdilo pravidlo, že počet účastníků na FB je nutno vydělit (minimálně) deseti, a sešlo se nás ne víc než sedm (ale ani méně). Což bylo možná způsobeno tím, že se přece jen někde něco konalo… třeba Žiarislav. Na poměrně malé intimní obřadiště jsme se tedy vešli. Stejně jako loni nebylo široko daleko žádné dřevo, takže značná část příprav sestávala z tahání větví a větviček k ohništi. Další část odpoledne strávili Vítoslav s Ladislavem hledáním a proklesťováním stezky dolů k nádrži, kde jsme se chtěli koupat. Zaznívaly totiž hlasy, že téměř dláždéná cesta, kterou jsme se loni vraceli, již zanikla a není k nalezení. To byla částečné pravda, nicméně podařilo se ji najít a zprůchodnit. Jen nevím, kam se podělo zmíněné dláždění – hledání probíhalo spíš ve stylu „Vezmeme klacek, tady to pořádně prosekáme a nějak to pak projdeme…“ a „Ostatním o kopřivách ani slovo, průchozí to je, tak co…“