Zde pouze stručný popis, pro podrobnější informace pokračujte na novější článek Bohyně Chors neexistuje.
(psl. Chъrsъ)
Zmínky o tomto tajemném bohovi pocházejí pouze z východoslovanského prostředí. Ve Vladimírově době byl v Kyjevě ctěn společně s Perunem, Dažbogem, Mokoší a dalšími bohy. Společně s nimi také stával v Kyjevě jeho idol. Kult tohoto boha je nejspíše íránského původu, připomíná nám íránské chor, chores, choršid, jež znamená zářící slunce. Potom by i Chors byl slunečním bohem, jehož kult by splýval s kultem Dazboha. Na jeho solární význam upomíná i fakt, že my byl obětován kohout. Chorsovo jméno uvádějí i další staroruské památky, jeho význam však nijak uspokojivě neobjasňují.
Zajímavá zmínka se nachází také v Slově o pluku Igorově, kde kníže Všeslav proměněný ve vlkodlaka ještě před kuropěním zkříží cestu velkému Chorsovi. Z této zmínky se často usuzuje, že Chors mohl být bohem měsíce, neboť se sluncem by se jako vlkodlak setkat nemohl. Protože však není otázka pravosti Slova dodnes uspokojivě vyřešena, nemůžeme ani tuto informaci pokládat za výchozí.
Literatura:
Pitro, Martin, Vokáč, Petr: Bohové dávných Slovanů. Praha 2002.
Profantovi,Naďa a Martin: Encyklopedie slovanských bohů a mýtů. Praha 2000.
Rybakov, Boris Aleksandrovič: Jazyčestvo drevnich slavjan. Moskva 1981.