Výlet na hradiště Řivnáč, Levý Hradec a Pravý Hradec


Minulou sobotu jsme se spolu se dvěma členy Slovanského kruhu vydali na krátký výlet po hradištích severně od Prahy. Trasu jsme začali v Úholičkách, kam jsme se z Prahy přepravili vlakem. Sešlo se nás zde osm (později se k nám přidal ještě devátý člen). Hned od nádraží se nám naskytl výhled na náš první cíl – hradiště Řivnáč.

Nahoru na kopec vede NS Rozhlédni se, člověče, kterou v této části představuje uzoučká pěšina klikatící se svahem přímo nad tratí. Dovedla nás na vyhlídku Stříbrník a dále lesem přes vrchol Stříbrníku (311 m.n.m.) až na pole, z něhož byly díky ucházející viditelnosti rozpoznatelné různé části Prahy.

Naučná stezka samozřejmě vede až na hradiště Řivnáč, kde jsme si dali krátkou přestávku a stručně si o něm něco pověděli. Počasí nám přálo, ač si někteří z nás jistě dokázali pro první výstup toho dne představit nižší teploty :)

Pár zajímavostí o hradišti Řivnáč

  • Významné výšinné sídliště v pozdní době kamenné bylo přístupné pouze z jižní strany, kterou chránily valy. Ostatní chránil strmý skalnatý sráz.
  • Poznávacím znakem kultury, která zde žila (přibližně v období 3 000 – 2500 před n. l.), se staly hliněné nádoby s rohatými uchy ve tvaru půlměsíce (viz foto vpravo – nález hliněné nádoby kultury Řivnáčské v muzeu v Kolíně, zdroj: boiohaemum.cz).
  • Tato kultura byla pojmenována právě podle tohoto hradiště – kultura Řivnáčská. Její další sídliště byly nalezeny na dalších 30 místech, např. ve Vraném u Slaného, na Zámkách v Praze – Bohnicích, v Praze – Šárce, v Bylanech u Českého Brodu, ad.
  • Výzkum zde na vlastní náklady prováděl roztocký lékař MUDr. Čeněk Rýzner (v letech 1881-1883). Vykopal zde předměty kamenné, kostěné i keramické.
  • Zajímavým nálezem jsou 2 stehenní kosti provrtané v oblasti kolen. Rýzner je považoval za doklad výkonu útrpného práva.
  • Byly zde odkryty i terénní pozůstatky po polozemnicích.
  • Čerpáno z roztoky.cz/vrch-rivnac

Náš výlet pokračoval do Roztok na Levý Hradec (cestou nás zaujala Medová kavárna, želbohům však otevírala až za dvě hodiny). Zastavili jsme se však jen u naučných cedulí. Na původním hradišti stojí totiž kostel a nebylo mnoho důvodu se zde nějak dlouho zdržovat (dokonce nebylo ani co fotit). Jedná se však o významné místo naší historie, takže i o něm uvedeme pár informací.

Pár zajímavostí o hradišti Levý Hradec

  • Zmínku o hradišti najdeme už v Kosmově kronice, kde se uvádí, že hradiště poskytovalo úkryt knížeti Neklanovi při válce s Lučany.
  • Vedle domněnek je doloženo to, že hradiště existovalo ještě před Bořivojem, prvním historicky doloženým knížetem z rodu Přemyslovců.
  • Jeho působení zde však nijak obdivuhodné není, neboť poté, co se na Moravě nechal pokřtít, zde v letech cca 882 – 884 založil nejstarší křesťanský kostel na českém území. Z této rotundy se dochovaly základy pod podlahou dnešního kostela.
  • Levý Hradec byl hlavním sídlem Přemyslovců do přelomu 9. a 10. století, kdy začali budovat sídlo na Pražském hradě. Poté zůstal jako strategická opora spolu s dalšími hradišti.
  • Roku 982 zde zvolili Vojtěcha z rodu Slavníkovců v pořadí druhým pražským a prvním biskupem českého rodu.
  • Čerpáno z levyhradec.cz/historie

Z Levého Hradce jsme pokračovali po zelené podél Vltavy k přívozu v Klecánkách. Dlouhá asfaltka nás unavovala, takže už jsme začali pošilhávat po hospůdce. Nakonec se jedna našla, co by šutrem dohodil právě od přívozu. Po posilnění jsme přepluli na druhý břeh, kde jsme v další hospůdce vyčkali na posledního člena výletu (a některými se žel už zde rozloučili). Na (předpokládaný) Pravý Hradec u Klecan nás tedy nakonec stoupalo jen šest.

Pár zajímavostí o hradišti Pravý Hradec

  • Výzkum zde v roce 2000 prováděla Naďa Profantová – známá historička a archeoložka specializující se na období starší a střední doby hradištní.
  • Vznik hradiště je datován na přelom 9. a 10. století.
  • Přímá viditelnost na hradiště v místech dnešního Pražského hradu umožňovala komunikaci světelnými signály.
  • Sídlila zde vojenská posádka, která spolu s tou na Levém Hradci mohla zakládané Praze přispěchat na pomoc.
  • Čerpáno z pravy-hradec.cz/pravy-hradec-myty-a-fakta

Pozůstatky po hradišti Pravý Hradec nejsou nikterak nápadné a my se po krátké obhlídce místa vydali zpět k přívozu a dále po červené do Bohnic. Cestou nás zastihla krátká, za to intenzivní přeháňka. Byl nám však dopřán dostatek času se před ní na okamžik přesně schovat pod jediný přístřešek široko daleko. Z ničeho nic liják po pěti minutách ustal a my se mohli vydat dále. Nad druhým břehem se kupila mračna, což nás přimělo přidat do kroku a hradiště Zámka vypustit. Místo toho jsme prošli pod ním a po modré se dostali nahoru do Bohnic na autobus.

Výlet pokládáme za zdařilý a děkujeme členům Slovanského kruhu za milou společnost.

Veleslava


Leave a Reply