Oslava letního slunovratu nás opět po letech zavedla na Jižní Moravu, na hradiště Staré zámky v Brně – Líšni, na místo, kde se již letní slunovrat slavil v roce 2011.
Obřadní místo, palouk na kraji lesa s ohništěm, je zřejmě oblíbeným cílem různých táborníků, o čemž svědčily odpadky a nedostatek dřeva, které bylo v nejbližším okolí vysbíráno opravdu svědomitě. Velkou část pozdního odpoledne jsme tak strávili taháním suchých větví a čištěním
ohniště.
Obřad započal se západem slunce, rozděláváním ohně pomocí křesadla a pazourku, doprovázeným zvuky brumle a bubnu. Po zapálení ohňů žrec Vítoslav připil bohům, předkům a nechal kolovat okřín s medovinou, zatímco rozdělovat obětní koláč.
Následovaly přípitky, na věci vážné i méně vážné, na bohy, předky, přírodu a zemi.
Po obřadě následoval hodokvas, jak se sluší a patří. A tak se jedlo, pilo, povídalo a medovina tekla proudem. A zpívalo se, česky, slovensky, polsky, srbsky i bělorusky. Od Zdeslavových písní až po Starého Olsu.
Půlnoční očistné koupeli předcházela cesta k vodě ze strmého svahu plného kamení a hustých kopřiv, zkratka, kterou jsme se vydali, se nám ztratila pod nohama a nám nezbylo, než se prodírat houštím a zakopávat o kameny. Dole u vody jsme asi trochu zaskočili po druhém břehu jedoucího řidiče, který dokonce neváhal zastavit a podívat se, cože je to za lidi, co se o půlnoci nazí vrhají do vody.
Koupel byla ve srovnání s lety minulými příjemná, voda byla i v pokročilé noční hodině celodenní výhní stále vyhřátá. Vodní nádrž Pod Hrádkem představovala poměrně velkou vodní plochu, ve které se dalo i regulérně zaplavat. Zatímco představy o koupeli byly naplněny beze zbytku, pouštění svíček po vodě, v tuto magickou noc vysílaných na druhý břeh našim zesnulým předkům se vzkazem, prosbou či přáním, se vinou větru zhášejícího plamen ještě před položením svíčky na vodu příliš nedařilo.
Po příchodu k ohni pokračovaly do brzkých ranních hodin další přípitky následované debatami vážnými, odbornými i vtipnými, jak už to při svátcích bývá.
Odjezd většiny účastníků druhý den byl kvapný, po mém vylezení ze stanu okolo osmé hodiny ranní již byla většina pryč.
Ani my jsme se nezdrželi příliš dlouho, posbírali věci, uklidili po sobě a také sebrali a odstranili bordel, který na místě zanechali nějací táborníci před námi. Odcházeli jsme tak s dobrým pocitem, že místo opouštíme v lepším stavu, než v jakém jsme jej nalezli.
Mstislav
