„NEZEMŘELI JEŠTĚ STAŘÍ SLOVANŠTÍ BOHOVÉ, ŽIJÍ TOTIŽ NAVĚKY V NAŠÍ KRVI A DUŠÍCH“
Slavnosti Jarovíta jsou akcí s dlouholetou tradicí, pořádanou pravidelně od roku 1996, která má za cíl oslavit příchod jara, ročního období, kdy celá příroda je posilována nadpozemskou mocí, která živočichy i rostliny vzpíná k novému rozkvětu. Vlastnosti bujaré přírody v tomto období naši předci zosobňovali v bohu Jarovítovi, kterému je zasvěcen nejen staroslovanský obřad, který probíhá v rámci programu oslav, ale také jarní zápolení mužů i dětí v hodu balvanem, rituální souboje válečníků, lukostřelecké i další soutěže coby symbolická oslava těchto jarních sil.
Obřad
Obřad patří mezi základní součást slavností. Účastníci stojí okolo posvátného kruhu v jehož středu je idol Jarovíta a kde se smí pohybovat jen ten, který obřad provádí. Při obřadu jsou vhozeny do ohně obětiny, jako symbol pokorné úcty před silami, které Jarovít zosobňuje. Po provedení oběti přítomní po jednom slavnostně připíjejí (forma přísahy) řka: Já ..(osobní jméno).. přišel jsem ti Jarovíte pokorně vzdát úctu. Nakonec obřadu je Jarovít požádán o příznivou věštbu a na posvátný štítu vmeten los.
Modlitba k Jarovítovi
Jarovíte, bože mocný,
zažeň smrt, tmu a chlad!
Jarovíte, bože mocný,
nedej ať nás stíhá hlad!
Probuď zemi – matku naši,
propůjč svou sílu přírodě!
Probuď zemi – matku naši,
pomoz jí k jarní obrodě!
Sláva mu sláva, bohu síly nové!
Sláva mu sláva, on Jarovít se zove!
Dej sílu květům, keřům, stromům,
nechť do krásy se rozvinou!
Dej sílu dětem, ženám, mužům,
ať nikdy hladem nezhynou!
Přijmi tu obět, jenž darujme ti,
toť projev úcty a dík náš.
Přijmi tu obět, my jsme tvé děti,
my jsme tvé děti – ty otec náš!
Sláva…
V plamenech smrt, životu sláva,
rod slovanský ožívá zas.
Rozkvetlá jíva, zelená tráva,
dej mužům sil a ženám krás.
My odkaz předků naplníme,
štítem svým ochraňuj nás.
Křiž svými bohy nahradíme,
rodná víra se probouzí v nás!
Sláva…
Věštba
V rámci jarních oslav probíhá i metání losů na posvátném Jarovítově štítu. Jednotlivá pole na štítu mají různou symboliku a význam. Losy, které jsou na štít vhozeny zastupují různé oblasti lidské činnosti – například plodnost, úrodu plodů, nemoc či zdraví a podobně. Vůle bohů, usmířených obětováním je vyjádřena losem. Věštec tak má jen velmi omezenou funkci.
1 – země, 2 – strom smrti (neplodnost), 3 – strom života, 4 – vzduch,
5 – voda, 6 – zdar, úplnost, štěstí, 7 – nicota, chaos, smrt, 8 – oheň
Rituální souboj
Rituální souboj mezi požitkářským a konzumním démonem zimy, obtloustlým z vysávání přírody i lidského plemene (na levé straně) a udatným Jarovítem (na straně pravé) probíhá v rámci oslav v obřadních kožených a dřevěných maskách. Tento boj symbolizuje a přivolává vítězství jarní plodivé síly, bez jejíhož vítězství by nebylo na zemi našeho života.
Souboje a zápolení
Souboje a zápolení patří neodmyslitelně k oslavám boha Jarovíta. Jejich prostřednictvím jedinec uctívá a je součástí vzestupu jarních sil, které oslavuje a vzývá. Neúčast na zápolení je pokládána za chování proti dobrým slovanským mravům.
Hod balvanem
Hod balvanem je nejstarší soutěží jarních slavností a patří také k nejprestižnějším. Ohromný balvan o váze několika desítek kilogramů může být vržen jakýmkoliv způsobem bez pomoci náčiní ze stanoveného místa. Vedle síly účastníka je důležitá i technika hodu. Zatím nikdy nepřekonaným silákem je bohatýr Stanislav. Najde se konečně muž, který by jej přehodil?!
Pro tuto soutěž jsou již několik let vyhlašovány jejich obdoby v kategorii ženské a dětské, samozřejmě s menším balvanem. Soutěž ve všech kategoriích probíhá dvoukolově a započítává se nejlepší z výsledků. Vítěz soutěže požívá úcty a honosí se titulem „Největší SILÁK“.
Lukostřelba
Lukostřelba je technicky náročná soutěž, ve které soutěžící pomocí svého nebo zapůjčeného luku 5ti šípy zasahuje terč ve vzdálenosti 15 kroků. Pětice těch, kteří nastřílí nejvíce bodů postupuje do finále soutěže, kde zápolí tentokrát na vzdálenost 18 kroků. Více než sílu využívá v tomto zápolení účastník soutěže obratnost a schopnost ovládat tuto prastarou střeleckou zbraň, oblíbený válečný i lovecký nástroj. Soutěž má i svou ženskou a dětskou kategorii. Vítěz mužské části soutěže se může až do příštího zápolení honosit titulem „Jarovítův střelec“.
Zápasy „na koních“
Zápasy „na koních“ jsou opravdu nejtvrdším zápolením, každoročně přinášející některému zápolícímu zranění. Proto také není považována neúčast na této soutěži za nezdvořilou a účastní se jí jen odolní a odvážní muži, jimž patří úcta všech pro jejich odhodlání. Jsou vyloučeny zápasy žen a dětí! Cílem zápolení je strhnout soupeře (to jest dvojici tvořenou koněm a jezdcem) k zemi. Dvojce, která zůstane nejdéle na nohou s jezdcem „v sedle“ vítězí.
Hostina
Hostina je nedílnou součástí oslav. Teprve přijmutím pohoštění , družným hovorem s přáteli a hosty zakončuje se slavnostní den. K jarním oslavám patří vepřová pečeně, ale není proti dobrým mravům pojídat třeba placky , kaše nebo jiná nemasitá jídla. Hostina je ideálním místem pro hovory o věcech příjemných i užitečných, k řešení problémů i navazování nových přátelství. Hodovníci by si však měli dát pozor na oblíbený staroslovanský nápoj – medovinu , která je zrádným přítelem, svazujícím jazyk a rozum.
Reporty z jednotlivých ročníků: ZDE
