08.09.2016

Sluneční zátoka, aneb na návštěvě u Pohanského kruhu

3

Sluneční zátoka 2016Minulý víkend jsme se byli podruhé podívat ve Sluneční zátoce u Pohanského kruhu. Tomuto setkání sami říkají „malá“ Sluneční zátoka. Ta „velká“ se konala v květnu tohoto roku a zúčastnili jsme se jí také. V tomto článku přinášíme ohlédnutí za oběma návštěvami.


Sluneční zátoka (květen 2016)

Po navázání přátelského kontaktu s některými členy Pohanského kruhu jsme neodmítli možnost vydat se na jejich pravidelnou akci u Sázavy. Sluneční zátoka se nachází u Ledče nad Sázavou a je známá tím, že sem kdysi jezdil Foglar se svými skauty a zasadil sem i děj některých knih.

Na místo jsme dorazili v sobotu z kraje odpoledne. Po příjezdu se nás hned ujal Myslič a my se po ubytování se rovnou šli podívat na možnost něco poobědvat (vyrazili jsme i s nejmladším, tedy neformálním členem Rodné víry, díky němuž jsme se nestihli ani nasnídat). Během krátké chvíli se seznamujeme s novými lidmi a zdravíme se starými známými.

Na programu byly dvě přednášky. První vedl Myslič a týkala se runových návazů. V druhé se Věkoš věnoval především indiánským tomahawkům.

Během odpoledne jsme si vyzkoušeli starou švédskou hru Kubb, do jejíchž pravidel nás zasvětil jeden ze členů PK (tušíme, že Jor Gen), a naučili jsme se vyrábět pochodně z březové kůry.

V podvečer proběhla prezentace a povídání k příležitosti pátého výročí vzniku Pohanského kruhu. Původně plánový projektor nevyšel, takže jsme se v několika řadách mačkali na židlích okolo malého notebooku a moc toho neviděli. Nicméně se jednalo o zajímavé informace, kterými jsme doplnili mezery v tom, co jsme sami věděli. Někteří z nás sledují činnost Pohanského kruhu od jeho samotného vzniku.

Po setmění následoval obřad na uctění boha Hromovládce, kterého ctí všichni zúčastnění bez ohledu na pohanskou tradici. Ticho v magický okamžik rozdělávání živého ohně pomocí tření dřev bohužel dost rušil zpěv trampských odrhovaček skupinou, která má pronajatou druhou polovinu areálu, a také rozléhající se štěkání a vytí psů.

Obřad nebyl nijak dlouhý a velmi se strukturou podobal těm našim. Vše podstatné je řečeno a na vše podstatné připito a obětováno. Následovaly kruhové přípitky, zde nazvané podle starých germánských pramenů Sumbel. Nic co bychom neznali a sami nepraktikovali. Rozdíl je pouze v tom, že každé kolo má svoje specifické téma – první bohům, druhé předkům a třetí hrdinům, následují další kola, v nichž je možno připíjet dle vlastního uvážení komukoli a na cokoli. Managarm vede tento obřad opravdu dobře a sám k přípitkům pronáší mnoho moudrých slov. Kdo téma nedodrží, směje se a vyrušuje, tak je vykázán. To bychom taky občas potřebovali. Nicméně situace, kdy Mysličovi jeden z přítomných připil v kole určeném bohům, přece jen byla úsměvná. Od všech zúčastněných zaznělo mnoho upřímných a silných přípitků nejen obecně respektovaným hrdinům a dávným předkům, ale i zcela konkrétním lidem. V přípitcích se pokračovalo i po třech kolech, oficiální část obřadu však skončila a kruh se pomalu rozpadl.

Druhý den dopoledne už probíhalo pouze ve znamení balení. Všichni se postupně rozloučili a odjeli. Z našeho pohledu se jednalo o povedenou akci, kde jsme navázali kontakt s dalšími lidmi podobného ražení, jakého jsme my sami.


„Malá“ Sluneční zátoka (září 2016)

Podruhé jsme do zátoky vyrazili opět v sobotu, na místo jsme dorazili někdy po poledni a stejně jako posledně jsme se jako první zajímali o oběd :) V té době probíhala debata o směru, kterým by se měl Pohanský kruh jakožto skupina zabývající se etnickým pohanstvím dále ubírat. Zastihli jsme už bohůmžel jen její konec, jinak bychom se třeba mohli sami inspirovat.

Odpoledne se neslo v duchu poměřování různých schopností a sil. Házelo se různými sekerami na terč a využití našel zejména kus traverzy, který se objevil kdoví odkud. S tímto kusem železa se soutěžilo v hodu do dálky, v držení v předpažených rukou na čas i v jejím přitahování k hrudníku nebo zdvihání v jedné ruce nad hlavu.

Sázava tekoucí jen pár metrů od nás přímo vybízela k nějaké akci. Následovala tedy soutěž v pádlování ve dvojicích na kánoích. Při této aktivitě si přihlížející i zúčastněni užili spoustu zábavy. Jedna loď se obrátila i s posádkou během cvičné jízdy, druhá během samotného závodu. Tyto nehody byly trefně označeny jako pokus o eskymácký obrat zdařilý z jedné poloviny. Zasloužený obdiv sklidila živá bóje, kterou se stal jeden účastník. V neoprenu setrval po celou dobu závodu uprostřed řeky a riskoval, že do něj některá s posádek v zápalu soutěže kánoí narazí.

Večer se přiblížil velice rychle a s ním i obřad k uctění Hromovládce. Před ním jsme ještě pomohli se dřevem a uspali nejmladšího účastníka, který minule dával jasně najevo, co si o přípitku rodičů v jednom z kol sumbelu myslí (na což si kdekdo z přítomných s úsměvem vzpomněl).

Obřad krve a země probíhal podobně jako ten, kterého jsme se zúčastnili o čtyři měsíce dříve. Sumbel tentokrát vedl Myslič a stejně jako minule i ten večer zazněly opravdu silné přípitky ve všech kolech. Netřeba zdůrazňovat, že nejsilnějšími byly zejména ty, které se týkaly blízkých osob. Kruh se začal pomalu rozpadat a i my se během jednoho z volných kol vzdálili a vyrazili domů.


Obě návštěvy probíhaly v přátelském duchu. Seznámili jsme se s dalšími zajímavými lidmi a načerpali náměty nejen k diskuzi. Děkujeme Pohanskému kruhu za pozvání a budeme rádi, když se potkáme na nějaké další akci ať už naší nebo jejich.

Report z obou akci na stárnkách Pohanského kruhu: Sluneční zátoka 2016 a „Malá“ Sluneční zátoka 2016

Komentáře

  1. Jen pro upřesnění. Byl to kus kolejnice a neobjevil se kdo ví odkud, ale dovezl jsem ho z Českých Budějovic za tímto účelem. :) Mé pozdravy Rostislavovi a ať roste do síly!

    1. Děkujeme za upřesnění, v článku to opravíme. Ostatně jsme chtěli psát o kolejnici, ale nebyli jsms si jistí, tak jsme uvedli traverzu jako PK :)
      A malému Rostislavovi vyřídíme!

      Veleslava

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.