Toto božstvo je zaznamenáno pouze ve východslovanských pramenech. Někdy je Rod považován pouze za jakéhosi domácího bůžka, jinde je mu hrazeno významné místo v slovanském panteonu. O Rodovi se zmiňuje několik staroruských památkem, z nichž můžeme jmenovat Slovo svjatogo Grigorьja z počátku 12. století, Slovo nekojego christoljubca z 11.-12. století či Slovo sv. otca našego Ioanna Zlatousta z 14. století. V některých památkách je Rod přímo kladen na místo křesťanského Boha otce, stvořitele světa. Rod je obvykle uváděn společně s Rožanicemi – sudičkami. Rybakov považuje Roda za nejstaršího nejvyššího boha Slovanů, který byl až s upevněním vlády knížetem a jeho družinou nahrazen kultem boha Peruna.
Literatura:
Pitro, Martin, Vokáč, Petr: Bohové dávných Slovanů. Praha 2002.
Profantovi,Naďa a Martin: Encyklopedie slovanských bohů a mýtů. Praha 2000.
Rybakov, Boris Aleksandrovič: Jazyčestvo drevnich slavjan. Moskva 1981.