(psl. Čьrnobogъ)
O tomto božstvu se zmiňuje kronikář Helmold: „Mají pak Slované podivnou pověru, neboť při svých hodech a pitkách podávají dokola číši, nad níž pronášejí slova, ať nedím požehnání, nýbrž proklínání, ve jménu bohů svých, dobrého totiž i zlého, vyznávajíce, že dobrý bůh řídí všechen zdar a prospěch, zlý pak všeliké neštěstí. Proto také zlého boha nazývají svým jazykem Diabol nebo Černoboh, to jest černý bůh.“ Pokud promítneme tento dualismus do známých poměrní v slovanském panteonu, odpovídal by Černoboh Velesovi.
Literatura:
Pitro, Martin, Vokáč, Petr: Bohové dávných Slovanů. Praha 2002.
Profantovi,Naďa a Martin: Encyklopedie slovanských bohů a mýtů. Praha 2000.