06.08.2019 |
Perunův den nejen na Velestúru |
1 ![]() |
Takhle nějak ve stručnosti začala naše výprava. Mstislav s Veleslavou, pro které cesta znamenala ještě 200km rozdíl mezi Českým Brodem a moravským Brnem, nás za cenu obrovské oběti v podobě cesty po D1 vyzvedli v Brně a pokračovali jsme dál na východ. Zde vám přináším několik výjevů z celé akce. Výjev prvníStojíme u otevřeného kurfu auta a Veleslava říká: „Máme pro vás, Ladislave, jedno příjemné překvapení – v Bystrici budeme spát u jednoho našeho kamaráda.“ Výjev druhý„Vstávejte na snídani!“ Výjev třetí„Bacha, další běžec! A kolo!“ Výjev čtvrtý„Velesiáda? Co je to Velesiáda?“ „Ladislav, hlásím se na všechno.“ Výjev pátý„Wow, to obřadiště je super! A ten výhled!“ Ladislav My se na Velestúr vypravili počtvrté a ráda bych také dodala pár postřehů, hlavně nějaké to srovnání s lety minulými. Naposledy jsme se sem vypravili v roce 2015, já tehdy už v očekávání, takže nám bylo jasné, že se sem nějakou dobu nepodíváme. Přemýšleli jsme o této cestě už loni, kdy by se to už s malým pravděpodobně zvládlo, ale vedro nás opravdu důrazně odradilo. Letošní počasí oproti tomu bylo skvělé a pohodový výstup z Králik po cyklostezce byl sázkou na jistotu. Po příchodu na místo nás překvapil hlavně počet přítomných dětí. To známe z našich Jarovítových slavností, odsud rozhodně ne. Nikdo se proto ani nepozastavil nad tím, že i my jsme s sebou přivedli jednoho z nejmladších účastníků. Inu, naše generace rodnověrců je ve věku, kdy je čas založit rodinu. Je to věk, kdy se na pohanství půlka lidí vykašle a bere ho jen jako součást „toho života předtím“ a druhá půlka prožívá pohanské obřady o to intenzivněji. Děti byly zapojeny i do obřadu – nosily účastníkům v kruhu koláč (a po kruhu to rozhodně nebylo :) ). To ostatně bylo kouzelné, protože se tu a tam pěkný kus koláče kamsi ztratil. ;) Nu a také bylo letos poprvé potřeba při Velesiádě zřídit více dětských kategorií. Obřadu se letos zúčastnilo tolik rodnověrců, že místy v kruhu stáli i v trojstupu. Kvalita byla již tradičně na vysoké úrovni a od minula už jsme byli tak nějak připraveni na to, že se po obřadu všichni neseberou a nepůjdou hned dolů. Obětiny jsme předali tak, jak jsme zamýšleli, jen jsme si museli chvíli počkat. U Velesa jsme neopomněli zavzpomínat na Šimona. Ještě nutno na závěr dodat, že jsme si velmi během dne a hlavně běheme večera po obřadu dobře pokecali se členy nedávno vzniklého Mokošina kruhu – slibně se vyvíjející občiny z Košic. PS k Ladislavovu výjevu pátému: Král’ova hol’a odtamtud vidět není, zato tam večer přímo žiari Žiar nad Hronom, ale to jen tak na okraj. A na závěr ještě nějaké fotky z cesty dolů. Půl kilometru před autem nás chytla pěkná průtrž mračen, ale co jiného okolo Perunova dne čekat. :) Veleslava |
Fotky pěkné, ale kam jste všichni dali Perunovy sekery? :-)