O poměrně malé living history akci v Poličce jsme se dozvěděli čirou náhodou díky Gerimu z pořádající skupiny Aldeigjuborg. Pokud by šlo čistě o akci samotnou, tedy o historický tábor, bitvu, souboje a řemesla, možná bychom volili něco bližšího domovu (třeba osvědčený Rogar), velkým lákadlem pro nás ale byla vystupující skupina Jar, kterou posloucháme již mnoho let a zatím jsme neměli štěstí vidět ji naživo. O plánu na tento víkend tedy bylo rozhodnuto dlouho dopředu.
Průvod členů zúčastněných skupin městem jsme žel prošvihli, ale souboje jednotlivců už jsme se zájmem sledovali. Dva bojovníky vždy volily děti z řad diváků. Některé se s chutí odvážily označit válečníka kopnutí do štítu, jiné se nechaly dvakrát třikrát přemlouvat, než k nim váhavě vykročily. Proběhlo několik kol a vítězové se dočkali cen v moc pěkných a jistě zcela dobových igelitkách ;)
Času před dalším bojovým vystoupením (bitvy na mostech) jsme využili na prohlídku stánků a zejména tábora. Při tom nás ostražitě sledoval zuby ozbrojený kojenec a vzápětí se na nás vrhlo sekerou vybavené batole. Tábořiště tedy bylo střeženo více než dobře :)
Mosty jsme nakonec částečně prošvihli také, poněvadž jsme se ještě vydali napříč Poličkou shánět kafe. Na stáncích patřících k této akci by nám je milerádi uvařili, avšak konvice vyhazující pojistky jim to znemožňovala.
Následovalo námi nejvíce očekávaný bod programu – vystoupení Jar, polské kapely hrající středověký folk, jejichž texty se mimo jiné týkají i slovanského pohanství. V nejbližší době jim budeme věnovat samostatný článek.
Pánové ukázali, že hrát umí i naživo bez jakékoli elektroniky. Zpěv trošku v síle hudebních nástrojů zanikal, avšak ne tolik, jak by jeden čekal. Předvedli velmi dobrý výkon, zejména přihlédneme-li k tomu, že do nich celou dobu pralo slunce a neměli se před ním kam schovat. Dvě skladby jsme nahráli, takže si je můžete rovnou poslechnout.
Na to, abychom mohli nafotit bitvu, jsme dorazili až příliš pozdě a trochu nás překvapilo, kolik lidí se na ni přišlo podívat. Sledovali jsme ji z dálky, a ač se mohlo několik krátkých střetů zdát jako nic, na bojovnicích se dala rozeznat únava. Krom toho nic většího a zároveň pro diváky bezpečného se asi na tom poměrně úzkém prostoru mezi městskými hradbami a řekou vyčarovat nedalo.
My si však nestěžujeme, nás čekalo ještě jedno vystoupení Jar (tentokrát ve stínu), které bylo stejně dobré jako to první. Diváci se sice nerozdováděli (pokud nepočítáme jednoho začínajícího – cca ročního chodce, který i přes časté pády péroval v kolenou do rytmu a máchal hlavou), ale to nám nebránilo v tom pohupovat se do rytmu a pár skladeb si zapívat spolu s nimi.
Bitva na políčkách možná patří mezi ty menší akce svého druhu, ale lákadlo v podobě vystoupení Jar nabízí jako jediní. Za nás to rozhodně nebyla ztráta času a příští rok si to rádi zopakujeme.
Veleslava