Blíží se letní slunovrat, venku se šplhají teploty do nesnesitelných výšin, proto je nejvyšší čas přidat sem ohlédnutí za slunovratem zimním a trochu se zchladit :)
Ptáte se čím byl Kračún roku dvoutisícího šestnáctého výjimečný? Pokud ne, nemusíte vůbec číst dál, děkuji a na viděnou. Pokud si ovšem právě tuto otázku pokládáte, jste na správném místě! Inu – byl výjimečný mnoha a mnoha situacemi a událostmi, z nichž právě čtyři a ne víc vám nyní popíši.
Tak tedy za prvé – konal se v Brně-Kohoutovicích, kde se ještě žádný Kračún Rodné víry nekonal. Jen tam kdysi hořel pařez, ale jinak nic. A my jsme ho ani nezapálili. Fakt ne. V Kohoutovicích je totiž lesní školka, tedy vlastně lesní klub Šiška, který je ve skutečnosti školka… lesní… ehm. Mají tam zahradu (velkou), jurtu (středně velkou), kůlnu (malou) a loubí (dřevěné). A byli tak hodní, že nám to všechno dovolili používat v průběhu nejdelší možné noci v celém roce.
Za druhé – při večerním obřadu zazněla modlitba Velesu ve staroslověnštině, což se také stalo (minimálně po hodně dlouhé době) poprvé. Jak to můžu vědět? No protože Chotěbud, který se pro tento svátek ujal úlohy žerce, ji k té přiležitosti přeložil. Všechna čest a díky!
Za třetí – diskutovalo, jedlo, pilo, zpívalo a hodovalo se až do rána. Uznávám, to není vůbec nic výjimečného, přesto bych rád vytknul několik věcí, které v tomto případě výjimečné byly. Hodokvas byl natolik do okolí roznesený a různorodými legendami opředený, že i někteří nejmenovaní místní členové se zalekli a radši nepřišli. Čin na jednu stranu pochopitelný z hlediska zachování pracovní morálky na druhý den, nicméně stejně ti budiž hanba, Igore druhý! Naopak ovšem, vyskytli se i tací, kteří byli povídačkami natolik přitaženi, že na část hostiny přišli i přesto, že se nemohli účastnit večerního ani ranního obřadu.
Za čtvrté – zpívali jsme původní lidové pohanské koledy, které pro nás napsal jeden katolík. No fakt! A povzbuzeni tímto faktem k tvůrčímu hnutí, přikomponovali jsme si i další sloky.
Nuže, pokud na Kračúnu uděláte jednu výjimečnou věc, je to Kračún výjimečný. My jsme si po pejsko-kočičkovsku udělali čtyři výjimečné věci, takže jsme měli Kračún čtyřikrát výjimečný!
Ladislav
