(psl. Bělъbogъ)
Předpokládaný protějšek boha Černoboha. Jeho existence je vyvozována ze zmínky kronikáře Helmolda, že Polabští Slované „vzývají boha dobrého i zlého“. Jsou známy i místní jména jako Bělbožice u Rakovníka v Čechách, roku 1208 uváděný vrch Belbuc v Pomořansku, Białbożie a Białobożnica v Polsku, Belboznicja v Haliči a další. O dualismu Bělboha a Černoboha by světčila i dvojice hradů v Istrii Cernohradus a Belogradus. Pokud si promítneme tento předpokládaný dualismus do v slovanském panteonu známého protikladu bohů nebeském a podsvětních, byl by pak Bělboh zástupcem bohů nebeských.
Literatura:
Pitro, Martin, Vokáč, Petr: Bohové dávných Slovanů. Praha 2002.
Profantovi,Naďa a Martin: Encyklopedie slovanských bohů a mýtů. Praha 2000.