Radhost

(psl. Radъgostъ)

Helmoldova kronika praví: „Za mírným tedy Odry tokem a rozličnými plemeny Pomořanů vyskýtá se západním směrem kraj Vinulů těch, kteří se jmenují Dolencové nebo Ratarové; jejich nejznámější město je Ratra (Retra), sídlo modlářství. Chrám veliký je tam postaven ďáblům, jejichž kníže je Redegast. Jeho socha je vyzdobena zlatem, jeho lože nachem. Město samé má deset bran ze všech stran ze všech stran uzavřených hlubokým jezerem; dřevěný most skýtá přechod, který je dovolen jen obětujícím nebo žádajícím odpovědi.“ Dále Helmold popisuje, jak byl roku 1066 Radhostovi obětován biskup sv. Jan Skot: „Biskup Jan, stařec, byv s ostatními křesťany jat v Magnopoli, to jest Mikilinburgu, byl zachován k triumfu. Ten tedy pro vyznávání Krista byl tlučen kyji, pak pro posměch veden po jednotlivých městech slovanských, a když nemohl býti odvrácen od jména Kristova, usekavše mu ruce a nohy, tělo jeho povrhli na náměstí. Hlava však mu byla uťata, kterouž nabodnuvše barbaři na kopí, na znamení vítězství obětovali bohu svému Radigastovi. Toto se stalo v metropoli slovanské Ratře 10. listopadu.“ Za nedlouho poté, v roce 1068, byla Ratra napadena biskupem Burchardem, chrám vyvrácen, jeho kněží brutálně povražděni, Radhostovu modlu pak vlastnoručně rozsekal sám biskup. Zpět se pak vrátil na posvátném bílém koni. Ratra však definitivně zanikla až vítězným postupem markraběte severní (braniborské) marky Albrechta Medvěda v 50. letech 12. století.

Zhruba o sto let starší Thietmarův popis ratarského města zvaného Radgošť vedlo některé badatele (např. Váňa) k tomu, že tato dvě města ztotožnili a tak spojili i Radhosta se Svarožicem. Toto ztotožnění je však mylné, podle popisů je patrné, že se jednalo o dvě rozdílná města. Interpretovat Radhosta je nadmíru obtížné. Radhost je samo o sobě v slovanském areálu vcelku běžně používaným osobním jménem, můžeme např. jmenovat bosenského biskupa Radgosta připomínaného roku 1189. Význam jména je: ten, kdo rád přijímá hosty. To vedlo některé k tomu, že považovali ratranského Radhosta za idol jakéhosi zbožtělého historického ratarského knížete. To potvrzuje i fakt, že sám Helmold říká: kníže Radegast. Mnohem pravděpodobnější však je, že se jednalo o idol knížete-prapředka, mýtického zakladatele knížecího rodu, jak byl např. v Čechách Přemysl Oráč. Význam jména Radhost nám také připomíná polskou pověst, kde zakladatel polského knížecího rodu, chudý Piastun, pohostil dva neznámé příchozí, což předtím panující kníže Popel odmítl. Tito neznámí cizinci nebyli nic jiného než vtělení bohové, kteří Popela ztrestali, Piastunovi se ale dostalo za pohoštění odměny a vlády. Možná se podobný motiv týkal i příběhu o Radhostovi. Z českých pověstí můžeme uvést i jméno záhadného Hostivíta. Četná jsou i nejrůznější toponyma odvozená od jména Radhost.

Literatura:
Pitro, Martin, Vokáč, Petr: Bohové dávných Slovanů. Praha 2002.
Profantovi,Naďa a Martin: Encyklopedie slovanských bohů a mýtů. Praha 2000.