Veliké Svatovítovy slavnosti se konaly vždy po žních, kdy se na ně sjeli Slované z nejširšího okolí. Roh hojnosti byl vždy po žních naplněn vínem či medovinou, podle toho, kolik nápoje během roku ubylo, se předpovídala příští úroda. K podobnému účelu sloužil i medový koláč. Za něj se Svantovítův žrec schovával a tázal se přítomných, zda li je vidět. Pokud odpověděli, že ne, žrec odpověděl, kéž byste mě i příští rok neviděli. Tento rituál měl zajistit dobrou úrodu i pro příští rok. K věštbám byl užíván posvátný bílý kůň. Pokud překročil zkřížená kopí pravou nohou, znamenalo to vítězství v boji, jinak byla výprava odložena.
Tento svátek se v letech 2006-2009 konal na zřícenině hradu Rabštejna u Chrudimi v druhé polovině srpna. Tato oslava navazuje jednak na tradiční české dožínky, které představují pozůstatek pohanského svátku díku za sklizeň, jednak na rujánské oslavy boha bohů Svatovíta, které se konaly právě v čase dožínek. Svatovítův chrám na mysu Arkona byl zničen roku 1168, do té doby však poměrně podrobně popsali jeho svatyni i svátek středověcí kronikáři jako Helmold a Saxo Grammaticus.
Zápisy z jednotlivých ročníků: ZDE
