08.01.2018

Když se Kračún slaví na několika místech

0

Jak jste možná postřehli z pozvánek, které jsme  na začátku prosince zveřejnili, oslavy zimního slunovratu se letos konaly na třech místech nezávisle na sobě. Krom toho se někteří členové účastnili ještě dvou dalších.

Kračún v jižních Čechách

Začnu tím, kterého jsem se osobně zúčastnila a vnímala jsem jej jako hlavní oslavu, kterou jsem si chtěla prožít se vším všudy. Shodou okolnosti to byl i první Kračún v pořadí konaný 17. prosince u našeho souvěrce Tomáše v jižních Čechách. Obřad vedl Igor a vedl jej tak, jak to sám zná ze své domoviny, ze Slovenska. Celý obřad tedy byl trochu jiný, než jak jsme ho v posledních letech pojímali my sami, ale byl také upřímný a obsahově jsme mu neměli co vytknout. Igor jakožto žrec třímal po celou dobu hůl s dubovou hlavicí, skrze niž se pak v jedné části obřadu dostalo všem zúčastněným soukromé věštby – odpovědi na v duchu položenou otázku. Někteří dostali svou odpověď hned na obřadišti, jiní vycítili, že je třeba si na ni počkat, někteří ji možná nedostali vůbec. O svůj duchovní zážitek jsme se navzájem nedělili, takže těžko soudit.

Po této části obřadu jsme přenesli oheň z obřadiště k nocležišti a krátce na to přišla na řadu další část – zapálení velkého kolovratu, který pro tento svátek Tomáš připravil. Tomáš se v tom rok od roku zdokonaluje, takže letos se kolovrat točil a my se s vámi o tento zážitek podělíme alespoň videem: 


15.06.2017

Kračún 2016

0

Blíží se letní slunovrat, venku se šplhají teploty do nesnesitelných výšin, proto je nejvyšší čas přidat sem ohlédnutí za slunovratem zimním a trochu se zchladit :)

Ptáte se čím byl Kračún roku dvoutisícího šestnáctého výjimečný? Pokud ne, nemusíte vůbec číst dál, děkuji a na viděnou. Pokud si ovšem právě tuto otázku pokládáte, jste na správném místě! Inu – byl výjimečný mnoha a mnoha situacemi a událostmi, z nichž právě čtyři a ne víc vám nyní popíši.

Tak tedy za prvé – konal se v Brně-Kohoutovicích, kde se ještě žádný Kračún Rodné víry nekonal. Jen tam kdysi hořel pařez, ale jinak nic. A my jsme ho ani nezapálili. Fakt ne. V Kohoutovicích je totiž lesní školka, tedy vlastně lesní klub Šiška, který je ve skutečnosti školka… lesní… ehm. Mají tam zahradu (velkou), jurtu (středně velkou), kůlnu (malou) a loubí (dřevěné). A byli tak hodní, že nám to všechno dovolili používat v průběhu nejdelší možné noci v celém roce.


05.01.2016

Hradecký Kračún

1

svargaKračun jsme v tomto roce, jakožto hradecká družina Rodné víry, tradičně slavili v blízkosti slepého ramene řeky Orlice nedaleko za Hradcem. Letošek byl pro nás však o něco neobyčejnější než ty předchozí. Neb kromě očekávání na nový zrod boha Dažboga, jsme k našemu obřadišti měli přijmout vzácné hosty. Nejen z naší Rodné víry, ale i členy Pohanského kruhu, se kterými jsme se seznámili na rodnověrském hradeckém setkání.


03.01.2016

Fotky a report z Kračúnu v jižních Čechách

2

Kračún 2015 Rodné víry Obou oslav Kračúnu Rodné víry se letos zúčastnili také členové Pohanského kruhu.

Report Frostíka, který přijel na tu jihočeskou, si můžete přečíst na jejich stránkách.

Zároveň byly do naší galerie přidány fotky, prohlédnout si je můžete zde.


11.01.2015

Ohlédnutí za kračúnem

0

Kračún 2014Letošní zimní slunovrat jsme s Rodnou vírou mohli díky jednomu členovi strávit netradičně v jižních Čechách. Tomáš nám tam připravil zázemí přímo přepychové.

Z Prahy směr Písecko jsme vyrazili (tedy část RV) už dopoledne, abychom pomohli s přípravami, načež jsme zjistili hned po příjezdu, že velká část už připravena je. Stačilo jen připravit ohniště na obřadišti, umístit modly a doladit přes dva metry velký kolovrat, který byl pro nás velmi milým překvapením.

Celkem se nás sešlo k obřadu 9, což jak jistě víte, je číslo magické. Obřad vedl Vratislav, já byla poctěna úkolem pomocníka. K obřadišti jsme za zvuku bubnu přinesli planoucí pochodeň, která zažehla posvátný oheň. Žrec nejprve uctil Dažboga, Svaroga a Mokošu zrním i medovinou, následně Velesa černým pivem. Nezapomněl samozřejmě ani přizvat předky, kterým přenechal díl koláče, který byl zúčastněným rozdělen. Atmosféru celého svátku umocňoval chlad a vítr, který se v silných poryvech proháněl okolo nás.


31.12.2011

Hody 2011

0

SvargaSvátek zimního slunovratu 2011 byl po vynášení Smrti téhož roku druhou akcí pořádanou Rodnou Vírou, kterou jsem doplnil svou účastí. Už podle korespondence z mailové konference šlo odhadnout, že účast na obřadu bude velmi slabá, avšak, když jsem ve smluveném čase a termínu přijel na konečnou autobusu Staré Bohnice, byl jsem zbaven všech iluzí o počtu zúčastnivších se jazyčníků. Ani ve snu by mě totiž nenapadlo, že tam nikdo nebude.


28.12.2010

Hody 2010

0

SvargaBlížila se druhá hodina odpolední a v autobuse pražské MHD jsem přijížděl na bohnickou náves na smluvený sraz s členy Rodné víry. Čekal mě však pouze Chotěbud, už přestrojený v ženu, a tak se mé překvapení z nízké účasti rázem přeměnilo na značné pobavení, neboť i když jako žena atraktivity příliš nepobral, jeho převlek byl téměř dokonalý. Vyrazili jsme za Bohnice směrem k pravěkému hradišti Zámka, míjejíc známý blázinec, a já si jen v duchu blahopřál, že ještě na sobě nemám vlčí kostým, neboť potkat v těchto místech procházkáře, hrozí, že obřad naruší příchod usměvavých pánů v bílých pláštích.


26.12.2008

Hody 2008

0

SvargaKromě informací na stránkách Rodné víry jsem o svátku zimního slunovratu věděla také to, že jde o slavnost nejskromější co se počtu účastníků týče, a že v případě příznivého počasí se nocuje na místě obřadu. Jak už to tak bývá, leccos dopadne úplně jinak. K hradišti Zámka u Bohnic se nás sice vypravilo pouhých šest, avšak v obřadním kruhu nás toho večera stálo čtrnáct.

Co se týče nocování, počasí nám opravdu přálo a když den před slavností náčelník ohlásil, že „dnes ráno byly v Bohnicích nezamrzlé kaluže“, bylo jasné, že nocovat na obřadišti se bude.


29.12.2001

Hody 2001

0

SvargaZimní slunovrat, tajemná chvíle, kdy slunce sestoupí na nejnižší bod oblohy a den je nejkratším v celém roce, proto se nazývá kračunem. A právě v okamžiku, kdy Slunce na kračun zapadá, umírá Dazboh, syn Svarohův. Nastávají noci vládne tma svoji největší mocí. Zima vítězí nad létem, nastává doba odpočinku, vláda Morany. Ale nic v přírodě se nikdy nezastaví, tuto noc znovu zplodí Svarog, bůh nebes, svého syna, boha slunce Dazboha. A při raním rozbřesku spatří svět opět Božice, nově zrozeného Dazboha. Je to důkaz, že po zimě přijde opět jaro, že po době strádání příjde opět doba hojnosti. Božic Dazboh je zatím slabý a vláda zimy trvá dál, ale nebude to již dlouho a mladík Jarovíta posilněn sluneční silou svrhne na počátku jara krutovládu zimy. Dazboh, bůh slunce, nám dává to, co potřebujeme k životu, jeho darem je teplo a světlo a také radost, kterou nám působí dotek jeho paprsků. Jenom díky němu může uzrát úroda a plně si zasluhuje naši úctu.