02.06.2016

XII. sněm slovanských rodnověrců

0

Nedopatřením se následující zpráva z loňského rodnověrského sněmu na našich stránkách neobjevila dříve. Nicméně sem určitě patří a přinášíme ji alespoň nyní, krátce před konáním dalšího sněmu.


Zpěvem hymny Hej, Slované začal v pátek odpoledne 14. srpna 2015 lublaňský Rodný slovanský sněm. V rokovací síni hotelu Park se sešlo celkem třicet šest delegátů z Ruska, Ukrajiny, Polska, České republiky, Srbska, Chorvatska a hostitelského Slovinska, i když všichni ne včas. Chorvati a Srbové dorazili teprve nazítří ráno a někteří účastníci se naopak rozloučili už v neděli dopoledne. Tato skutečnost, jakož i nezastoupení několika zemí není sice ničím výjimečným, ale současně vzbuzuje otázku, nakolik jsou četnost, délka, náplň a propagace rodnověrských sjezdů přiměřené.


05.01.2016

Hradecký Kračún

1

svargaKračun jsme v tomto roce, jakožto hradecká družina Rodné víry, tradičně slavili v blízkosti slepého ramene řeky Orlice nedaleko za Hradcem. Letošek byl pro nás však o něco neobyčejnější než ty předchozí. Neb kromě očekávání na nový zrod boha Dažboga, jsme k našemu obřadišti měli přijmout vzácné hosty. Nejen z naší Rodné víry, ale i členy Pohanského kruhu, se kterými jsme se seznámili na rodnověrském hradeckém setkání.


03.01.2016

Fotky a report z Kračúnu v jižních Čechách

2

Kračún 2015 Rodné víry Obou oslav Kračúnu Rodné víry se letos zúčastnili také členové Pohanského kruhu.

Report Frostíka, který přijel na tu jihočeskou, si můžete přečíst na jejich stránkách.

Zároveň byly do naší galerie přidány fotky, prohlédnout si je můžete zde.


02.09.2015

Dožínky 2015

1

Dožínky Rodné víry 2015Znovu po roce sešlo se několik věrných na vrchu Bacín, vzdát hold svým bohům, darům země, živlům, přírodě, tradici, životu… Stanuli v kruhu, zpočátku mlčky, v pokoře, hledajíce slova pro vše prostupující a vše pohlcující radostný poklid světa protikladů, jež ústí v harmonii světla, světa i tmy, strádání i radosti, světa ticha a zvuků volnosti a prostoru-šumění větru v korunách stromů, zpěvu ptáků, praskání ohně…

Dožínky- odpradávna chvíle spočinutí mezi prací a další dřinou, okamžik prodlevy pro klid rukou, příležitost vystoupit na návrší uprostřed sklizených polí, pohladit očima rodnou krajinu, zhluboka se nadechnout a narovnat záda, shodit ze zad břemeno každodennosti a plahočení, smýt pot a obléknout se do čistoty, ustrojit a učesat tělo i duši, naladit srdce a zpívat, tančit, jíst, pít, milovat, zapomenout na stíny za sebou, na nejistotu všeho příštího, žít!


09.08.2015

Perunův den na Velestúru 2015

0

Zprvu se mi do reportu moc nechtělo. Jako vždy jsme si z Velestúru odnesli něco pozitivního a něco rozporuplného. To lepší by však mělo zůstat člověku v paměti, takže krátký report přece jen píšu.

tesařík alpskýNa Slovensko jsme vyrazili v pátek večer po práci, tentokráte autem. Přespali jsme v něm někde za hranicemi a ráno pokračovali do Kremnice. Z té jsme s krosnami na zádech vyrazili do kopců ke konci dopoledne.

Vedro nám dalo co proto, stoupali jsme pomalu a zastavovali stejně často jako před lety, kdy jsme tam zcela netrénovaní vyrazili poprvé. Změna trasy se nám ale líbila, protože jsme si mohli Kremnické vrchy prohlédnout i z jiné strany než od Králik a Malachova. Při jedné zastávce jsme dokonce spatřili kriticky ohroženého tesaříka alpského.

Cestou jsme si užili i nefalšované (a dosti vyprahlé) horské pastviny a louky, které poskytovaly pěkný výhled. Stranou táhla bouřka, žel k nám se dostala pouze ve formě vzdáleného hřmění. Za celou dobu nespadla ani kapka.


29.06.2015

Jak probíhala disputace na téma „Pravost slovanských pramenů“

1

Minulý čtvrtek se v čajovně Setkání v Praze konala Slovanským kruhem organizovaná disputace o pravosti vybraných slovanských pramenů, z nichž čerpáme či bychom mohli čerpat své poznatky o našich předcích a jejich předkřesťanské víře. Vzhledem k tomu, že se jí účastnil i Vítoslav, nemohli na místě chybět ani další členové Rodné víry.

Věra Ovečková a Slovansko-árijské védy (Alexandr. J. Chiněvič)

Disputace na téma pravost slovanských pramenůJako první představila svůj zdroj informací Věra Ovečková. Jednalo se mezi námi o nepříliš populární knihu Slovansko-árijské védy. Věra Ovečková se zabývá i jejich domnělým písmem – bukvicí. Po představení nepříliš důvěryhodných informací o vzniku tohoto díla se většina přítomných shodla na tom, že se skutečně jedná o falsum. Svůj komentář poté přidal Vítoslav a následně se rozeběhla diskuze, do níž mnoho přítomný znalec vnesl mnoho zajímavých informací o (pravých) indických védách. Některé jistě navnadil, aby se jimi (těmi indickými samozřejmě) začali alespoň okrajově zabývat. Těmi slovansko-árijskými se ovšem nikdo, kdo praktikuje rodnověří nebo se o Slovany jinak zajímá, zabývat jistě nebude.


24.06.2015

Letní slunovrat na Zaječím skoku aneb Koupadla 2015

0

DažbogLetošní Koupadla jsme slavili v krásné oblasti Zaječí skok u Jihlavy. Různé povinnost některých členů způsobily, že se nás nakonec sešlo jen sedm. Počasí si z nás celý víkend tropilo žerty, střídavé přeháňky nám však na nadšení neubraly a nakonec jsme (i přes prvotní úvahu nad útulnější chatou) na místě přespali.

Z Jihlavy jsme na místo vyrazili někdy okolo čtvrté. Po hodinové procházce jsme dorazili na místo u řeky, kde jsme se utábořili. Cestou se nám několikrát naskytl výborný výhled na táhnoucí bouřku nedaleko od nás a doufali jsme, že nás mine. Menšina žen se brzy po příchodu jala jít hledat vhodné rostliny na věnce, ostatní připravovali dřevo nebo obřadiště. Obřadní koláče se tentokrát sešly dva, což jsme vyřešili jednoduše tím, že jsme z každého použili polovinu. Stejný rozměr vznikl čirou náhodou (chceme-li tomu říkat náhoda :)). Čas do západu slunce se rychle krátil, takže jsme nehleděli na poprchávání a do poslední chvíle připravovali vše, co bylo nezbytné. K obřadišti jsme vyrazili až za šera, za což z části mohla šedivá obloha, z části pokročilá hodina. Cestou jsme se snažili zpívat koupadelné písně, avšak do toho kopce to nebylo snadné :)


16.05.2015

Výlet na hradiště Řivnáč, Levý Hradec a Pravý Hradec

0

Výlet na hradiště severně od PrahyMinulou sobotu jsme se spolu se dvěma členy Slovanského kruhu vydali na krátký výlet po hradištích severně od Prahy. Trasu jsme začali v Úholičkách, kam jsme se z Prahy přepravili vlakem. Sešlo se nás zde osm (později se k nám přidal ještě devátý člen). Hned od nádraží se nám naskytl výhled na náš první cíl – hradiště Řivnáč.

Nahoru na kopec vede NS Rozhlédni se, člověče, kterou v této části představuje uzoučká pěšina klikatící se svahem přímo nad tratí. Dovedla nás na vyhlídku Stříbrník a dále lesem přes vrchol Stříbrníku (311 m.n.m.) až na pole, z něhož byly díky ucházející viditelnosti rozpoznatelné různé části Prahy.

Naučná stezka samozřejmě vede až na hradiště Řivnáč, kde jsme si dali krátkou přestávku a stručně si o něm něco pověděli. Počasí nám přálo, ač si někteří z nás jistě dokázali pro první výstup toho dne představit nižší teploty :)


11.01.2015

Ohlédnutí za kračúnem

0

Kračún 2014Letošní zimní slunovrat jsme s Rodnou vírou mohli díky jednomu členovi strávit netradičně v jižních Čechách. Tomáš nám tam připravil zázemí přímo přepychové.

Z Prahy směr Písecko jsme vyrazili (tedy část RV) už dopoledne, abychom pomohli s přípravami, načež jsme zjistili hned po příjezdu, že velká část už připravena je. Stačilo jen připravit ohniště na obřadišti, umístit modly a doladit přes dva metry velký kolovrat, který byl pro nás velmi milým překvapením.

Celkem se nás sešlo k obřadu 9, což jak jistě víte, je číslo magické. Obřad vedl Vratislav, já byla poctěna úkolem pomocníka. K obřadišti jsme za zvuku bubnu přinesli planoucí pochodeň, která zažehla posvátný oheň. Žrec nejprve uctil Dažboga, Svaroga a Mokošu zrním i medovinou, následně Velesa černým pivem. Nezapomněl samozřejmě ani přizvat předky, kterým přenechal díl koláče, který byl zúčastněným rozdělen. Atmosféru celého svátku umocňoval chlad a vítr, který se v silných poryvech proháněl okolo nás.


13.11.2014

Slavnosti bohyně Mokoše 2014

0

Mokošina slavnost 2014Na letošní Mokošín jsem se velmi těšil. Zaprvé jsem se ještě nikdy předtím říjnových slavností bohyně Mokoše nezúčastnil, protože v Hradci Králové máme v době tradičního konání svátku vždy podzimní prázdniny a to mám jako vedoucí dětského oddílu každoročně plno. Letos však náhodou prázdniny padly na jiný termín a tak jsem mohl poprvé přijet uctít krásnou mokošínskou modlu. Druhým důvodem byl pro mě zcela zásadní sváteční náboj letošní akce – před jejím konáním jsem byl totiž postřižen se dvěma dalšími druhy a konečně jsme oficiálně přijali svá slovanská jména. Avšak ze všeho nejdůležitější byl pro mne důvod třetí. Jako otec pětiměsíční Doubravky jsem se velmi těšil, až představím naši dceru bohyni-matce a tím ji uvedu do občiny slovanských rodnověrců.

Několik týdnů před obřadem jsem proto naše ubohé miminko trápil přeměřováním jeho tělesných mír a své oči pokoušel nočním šitím poněkud zálesácky, avšak s o to upřímnějším srdcem sestehované lněné kytlice. Když jsem v předvečer obřadu kolem půl jedné v noci došíval poslední stehy Doubravčiny tuniky, v duchu jsem už prožíval ty slavnostní chvíle.