19.02.2017

Fotografie z Velesova dne 2017

1

Rodná víra - Velesův den 2017 Letošní ročník Velesova svátku se konal za poměrně chladného počasí (někteří členové Rodné víry však pamatují i daleko mrazivější ročníky). Navzdory tomu se nás sešlo na tento svátek nadprůměrně hodně. Děly se věci, které by si zasloužily vlastní článek, report ale raději dopředu slibovat nebudeme. Prozatím přinášíme alespoň fotografie.


02.01.2017

Věděli jste, že…

0

… nejsme jen spolek akademiků a studentů? Kupříkladu u nás najdete víc právníků než osob profesně spjatých se slavistikou, religionistikou, mytologií a příbuznými obory.

Mokošin idol v Mokošíně… první Jarovítovy slavnosti se konaly již před 20 lety, tedy v roce 1996?

… modlu Mokoše, kterou jsme vztyčili v roce 2007, přijala obec Mokošín za svojí a má jí nyní ve svém obecním znaku?

… pozvání předků na obřad slavnosti Mokoše je provoláváno staroslověnštinou?

… na vrch Bacín, kde pořádáme Dožínky, přinášeli dávní pohané své obětiny už před 10 tisíci lety?

… rozdíl mezi věkem nejmladšího a nejstaršího člena je víc než 30 let?

… se Rodná víra objevila v televizi? Např. v roce 2008 v pořadu Cesty víry, díl můžete zhlédnout zde.


08.09.2016

Sluneční zátoka, aneb na návštěvě u Pohanského kruhu

3

Sluneční zátoka 2016Minulý víkend jsme se byli podruhé podívat ve Sluneční zátoce u Pohanského kruhu. Tomuto setkání sami říkají „malá“ Sluneční zátoka. Ta „velká“ se konala v květnu tohoto roku a zúčastnili jsme se jí také. V tomto článku přinášíme ohlédnutí za oběma návštěvami.


02.06.2016

XII. sněm slovanských rodnověrců

0

Nedopatřením se následující zpráva z loňského rodnověrského sněmu na našich stránkách neobjevila dříve. Nicméně sem určitě patří a přinášíme ji alespoň nyní, krátce před konáním dalšího sněmu.


Zpěvem hymny Hej, Slované začal v pátek odpoledne 14. srpna 2015 lublaňský Rodný slovanský sněm. V rokovací síni hotelu Park se sešlo celkem třicet šest delegátů z Ruska, Ukrajiny, Polska, České republiky, Srbska, Chorvatska a hostitelského Slovinska, i když všichni ne včas. Chorvati a Srbové dorazili teprve nazítří ráno a někteří účastníci se naopak rozloučili už v neděli dopoledne. Tato skutečnost, jakož i nezastoupení několika zemí není sice ničím výjimečným, ale současně vzbuzuje otázku, nakolik jsou četnost, délka, náplň a propagace rodnověrských sjezdů přiměřené.


05.01.2016

Hradecký Kračún

1

svargaKračun jsme v tomto roce, jakožto hradecká družina Rodné víry, tradičně slavili v blízkosti slepého ramene řeky Orlice nedaleko za Hradcem. Letošek byl pro nás však o něco neobyčejnější než ty předchozí. Neb kromě očekávání na nový zrod boha Dažboga, jsme k našemu obřadišti měli přijmout vzácné hosty. Nejen z naší Rodné víry, ale i členy Pohanského kruhu, se kterými jsme se seznámili na rodnověrském hradeckém setkání.


03.01.2016

Fotky a report z Kračúnu v jižních Čechách

2

Kračún 2015 Rodné víry Obou oslav Kračúnu Rodné víry se letos zúčastnili také členové Pohanského kruhu.

Report Frostíka, který přijel na tu jihočeskou, si můžete přečíst na jejich stránkách.

Zároveň byly do naší galerie přidány fotky, prohlédnout si je můžete zde.


02.09.2015

Dožínky 2015

1

Dožínky Rodné víry 2015Znovu po roce sešlo se několik věrných na vrchu Bacín, vzdát hold svým bohům, darům země, živlům, přírodě, tradici, životu… Stanuli v kruhu, zpočátku mlčky, v pokoře, hledajíce slova pro vše prostupující a vše pohlcující radostný poklid světa protikladů, jež ústí v harmonii světla, světa i tmy, strádání i radosti, světa ticha a zvuků volnosti a prostoru-šumění větru v korunách stromů, zpěvu ptáků, praskání ohně…

Dožínky- odpradávna chvíle spočinutí mezi prací a další dřinou, okamžik prodlevy pro klid rukou, příležitost vystoupit na návrší uprostřed sklizených polí, pohladit očima rodnou krajinu, zhluboka se nadechnout a narovnat záda, shodit ze zad břemeno každodennosti a plahočení, smýt pot a obléknout se do čistoty, ustrojit a učesat tělo i duši, naladit srdce a zpívat, tančit, jíst, pít, milovat, zapomenout na stíny za sebou, na nejistotu všeho příštího, žít!


09.08.2015

Perunův den na Velestúru 2015

0

Zprvu se mi do reportu moc nechtělo. Jako vždy jsme si z Velestúru odnesli něco pozitivního a něco rozporuplného. To lepší by však mělo zůstat člověku v paměti, takže krátký report přece jen píšu.

tesařík alpskýNa Slovensko jsme vyrazili v pátek večer po práci, tentokráte autem. Přespali jsme v něm někde za hranicemi a ráno pokračovali do Kremnice. Z té jsme s krosnami na zádech vyrazili do kopců ke konci dopoledne.

Vedro nám dalo co proto, stoupali jsme pomalu a zastavovali stejně často jako před lety, kdy jsme tam zcela netrénovaní vyrazili poprvé. Změna trasy se nám ale líbila, protože jsme si mohli Kremnické vrchy prohlédnout i z jiné strany než od Králik a Malachova. Při jedné zastávce jsme dokonce spatřili kriticky ohroženého tesaříka alpského.

Cestou jsme si užili i nefalšované (a dosti vyprahlé) horské pastviny a louky, které poskytovaly pěkný výhled. Stranou táhla bouřka, žel k nám se dostala pouze ve formě vzdáleného hřmění. Za celou dobu nespadla ani kapka.


29.06.2015

Jak probíhala disputace na téma „Pravost slovanských pramenů“

0

Minulý čtvrtek se v čajovně Setkání v Praze konala Slovanským kruhem organizovaná disputace o pravosti vybraných slovanských pramenů, z nichž čerpáme či bychom mohli čerpat své poznatky o našich předcích a jejich předkřesťanské víře. Vzhledem k tomu, že se jí účastnil i Vítoslav, nemohli na místě chybět ani další členové Rodné víry.

Věra Ovečková a Slovansko-árijské védy (Alexandr. J. Chiněvič)

Disputace na téma pravost slovanských pramenůJako první představila svůj zdroj informací Věra Ovečková. Jednalo se mezi námi o nepříliš populární knihu Slovansko-árijské védy. Věra Ovečková se zabývá i jejich domnělým písmem – bukvicí. Po představení nepříliš důvěryhodných informací o vzniku tohoto díla se většina přítomných shodla na tom, že se skutečně jedná o falsum. Svůj komentář poté přidal Vítoslav a následně se rozeběhla diskuze, do níž mnoho přítomný znalec vnesl mnoho zajímavých informací o (pravých) indických védách. Některé jistě navnadil, aby se jimi (těmi indickými samozřejmě) začali alespoň okrajově zabývat. Těmi slovansko-árijskými se ovšem nikdo, kdo praktikuje rodnověří nebo se o Slovany jinak zajímá, zabývat jistě nebude.


24.06.2015

Letní slunovrat na Zaječím skoku aneb Koupadla 2015

0

DažbogLetošní Koupadla jsme slavili v krásné oblasti Zaječí skok u Jihlavy. Různé povinnost některých členů způsobily, že se nás nakonec sešlo jen sedm. Počasí si z nás celý víkend tropilo žerty, střídavé přeháňky nám však na nadšení neubraly a nakonec jsme (i přes prvotní úvahu nad útulnější chatou) na místě přespali.

Z Jihlavy jsme na místo vyrazili někdy okolo čtvrté. Po hodinové procházce jsme dorazili na místo u řeky, kde jsme se utábořili. Cestou se nám několikrát naskytl výborný výhled na táhnoucí bouřku nedaleko od nás a doufali jsme, že nás mine. Menšina žen se brzy po příchodu jala jít hledat vhodné rostliny na věnce, ostatní připravovali dřevo nebo obřadiště. Obřadní koláče se tentokrát sešly dva, což jsme vyřešili jednoduše tím, že jsme z každého použili polovinu. Stejný rozměr vznikl čirou náhodou (chceme-li tomu říkat náhoda :)). Čas do západu slunce se rychle krátil, takže jsme nehleděli na poprchávání a do poslední chvíle připravovali vše, co bylo nezbytné. K obřadišti jsme vyrazili až za šera, za což z části mohla šedivá obloha, z části pokročilá hodina. Cestou jsme se snažili zpívat koupadelné písně, avšak do toho kopce to nebylo snadné :)