16.06.2017

Svatba Ctirada a Radky

5

Slovanská svatbaRádi bychom se zde podělili o jednu šťastnou údálost – svatbu našich souvěrců Ctirada a Radky. Celý obřad dokázali připravit tak, aby se na jednom místě konala svatba jak rodnověrská, tak ta civilní, a bylo se věru na co dívat! Ctirad s Radkou si pro tento důležitý přechodový rituál zvolili působivé místo – rondel/obřadiště archeoparku ve Všestarech. Svatba se konala jednu květnovou sobotu a počasí jim toho dne přálo.

Svatba a její přípravy z pohledu nevěsty

Slavnému dni, kdy jsme před bohy a předky uzavřeli manželství, předcházela řada radostí i starostí. S blížícím se třináctým květnem (nejsme pověrčiví a vzhledem k tomu, že dvě malá pohančata jsme na svět přivedli už dříve, květnové datum ničemu nevadilo) stoupala intenzita příprav a kromě obligátních předsvatebních úkonů jsme ještě promýšleli slovanský obřad, jehož přesná podoba se nedochovala. Vypůjčili jsme si prvky z různých slovanských zemí i období a celý obřad jsme uchopili symbolicky. To, co ženich a nevěsta podstupovali dlouhé týdny před svatbou a následně po celý svatební den, jsme zvládli během jedné hodiny. Konečnou podobu jsme prodiskutovali se žercem Vítoslavem, který nás celým slovanským obřadem provázel. Dali jsme si záležet i na výběru místa. S ohledem na rodinu a přátele jsme nakonec vyjednali možnost uspořádat svatbu v rondelu v archeoskanzenu ve Všestarech. Skanzen mapuje spíše období předslovanské, ale má jedinečnou atmosféru a mezi polozemnicemi jsme se cítili dobře. Dbali jsme i na detaily, a proto jsme strávili dlouhé (ale příjemné) večery šitím svatebních oděvů. Jednoduché bílé tuniky jsme nazdobili ručními výšivkami a vlněnými karetkovými pásy. Tady patří velké díky Veleslavě, která nám své dlouhé večery obětovala a s velkým přispěním Mstislava a Rostíka usedala ke karetkám. Nesmělo chybět ani luční kvítí v rukou nevěsty, věnce na hlavách novomanželů, symboly naších oblíbených bohů – modla Velese a důlek na obětinu Mokoši a samozřejmě dobrá medovina přímo od včelaře. Přípravy nám neulehčovali ani naši slovánci Doubravka (3 roky) a Ctirad mladší (1 rok) a také fakt, že jsme se rozhodli pozvat na 180 svatebčanů.


15.04.2017

Velké sčítání pohanů v ČR 2017

1

Od posledního sčítání lidu uběhlo již šest let. Tehdy se k pohanství přihlásilo 863 lidí. Česká pohanská společnost se rozhodla udělat nový celkový výzkum, kolik nás pohanů v ČR žije nyní. V krátkém dotazníku rovněž pokládá vlastní otázky ohledně pohanské praxe každého jednotlivce.

VYPLNIT DOTAZNÍK

Sčítání pohanů v ČR 2017


18.02.2017

Tomáš Kočko – Do Návu, Velesu a Na konci dní

0

Tomáš Kočko vydal v loňském roce album věnované bohu Velesovi, nazvané jednoduše Velesu. Na Tomův koncert jsme se od vydání želbohům nedostali, abychom si jej koupili. Z uveřejněných skladeb však usuzujeme, že se máme na co těšit. Ke skladbám Do Návu a Na konci dní vznikly videoklipy, které určitě stojí za zhlédnutí. Skladba Velesu byla vypuštěna s fanouškovským obrazovým doprovodem Mikyho z Pohanského kruhu. Všechna tři videa můžete zhlédnout v tomto příspěvku.


27.12.2016

Keď Morana zašepká

0

Náhodou jsme narazili na následující video a rádi bychom na něj touto cestou upozornili. Podívejte se na příběh válečníka, který marně utíká Moraně. Dle titulků se jedná o dílo několika málo jedinců, což je obdivuhodné. Triky by strčily do kapsy lecjakou novodobou pohádku ;)


01.06.2014

Bohyně Mokoš v obecním znaku obce Mokošín

0

Mokošín - obecní znak s Mokošou Při příležitosti loňských oslav 940. výročí obce Mokošín byly představeny nové obecní symboly (schválené 5.12.2012).


02.02.2014

Tradiční tetování chorvatských křesťanů

2

Chorvatské tradiční tetováníRuce a předloktí chorvatských žen žijících v Bosně a Hercegovině zdobí tetování. Vyobrazené, jasně předkřesťanské symboly by člověk jen těžko hledal na lidech katolického vyznání.
Vystopovat dobu, kdy s tím jejich předci začali a co je k tomu původně vedlo, asi nebude možné. Jedná se však o živoucí důkaz toho, že i staří Slované znali tetování. Tuto myšlenku zastával i chorvatský archeolog Dr. Ciro Truhelka.

Největšího rozšíření se tetování těchto symbolů dočkalo v období nadvlády Osmanské říše nad Bosnou (1463-1878). Chorvaté tetovali své děti nejčastěji před jejich desátým rokem života. Chtěli je tím ochránit před Turky, kteří je unášeli na území dnešní Bosny nebo Turecka, kde z nich udělali otroky a služebnictvo nebo z nich cvičili vojáky. Chorvatské ženy věřily, že je tetování je samotné zase ochrání před zajetím či znásilněním tureckými muži. Všichni odvlečení byli přinuceni ke konverzi na islám. Tetováním pak dokazovali sobě i ostatním, že na tuto víru přešli nedobrovolně. Kromě symbolů bylo často tetováno i jméno nebo iniciály tetovaného jako připomínka toho, kým skutečně je.

Vedle výše uvedeného, se tetovalo např. i při příležitosti přechodu do dospělosti, nejčastěji v období jarní rovnodennosti.


26.12.2013

Kukeri (кукери)

3

Z kraje roku se v Bulharsku převlékají lidé do strašlivých masek, jež jsou k vidění na vesnicích i ve městech. Říká se jim kukeri (bulh. кукери; jedn. č. kuker/кукер). Jejich zjev a zběsilý průvod, při kterém chodí, běhají, skáčou a tančí rituální tance, mají zastrašit zlé duchy, přinést zdraví, plodnost, úrodu i štěstí v dalším roce.

Bulhaři tento svátek slaví různě mezi zimním slunovratem a půstem. Dle regionu se zvyk neliší jen dobou konání, ale i průběhem. Jeho podstata však zůstává veskrze stejná.

Kuker / кукер Masky a převleky

Kukeri nosí převlek zahalující většinu těla nebo rovnou celé. Nejčastěji se jedná o kozí a ovčí kožešiny a dřevěné masky zvířat (někdy se dvěma tvářemi symbolizujícími od sebe neoddělitelné dobro a zlo). Jsou opásáni velkými zvonci a dřevěným falem. Mnohdy nechybí pohyblivá hlava s beraními, kozími nebo jeleními rohy.
Důležitou symboliku mají rovněž barvy. Červená značí plodnost, slunce a oheň. Černá reprezentuje zemi a její bohyni – matku. Bílá symbolizuje světlo a vodu.
Za převleky s nejdelší tradicí jsou považovány ty zvířecí, zejména býk, beran a koza. Od toho se odvozuje původ v Dionýsově kultu, kdy se lidé při hrách na jeho počest oblékali do kůží obětovaných kůzlat.


21.06.2013

Postavljanje kipa Peruna (Udruga Perunova Svetinja)

0

Chorvatské rodnověrské sdružení Perunova Svetinja vztyčilo na vrchu Perun v pohoří Učka Perunův idol.


12.06.2012

Modla boha Velese na kopci Velízu

5

velesNad obcí Kublov (okr. Beroun) se vypíná vrch Velíz (ještě na přelomu 19. a 20. stol. Velís) o nadmořské výšce 595 m.n.m. Dle archeologických průzkumů zde stávalo pravěké sídliště, které přetrvalo i v době keltské a slovanské. Jak název napovídá, v dobách slovanských byl kopec spjat s bohem Velesem. Již v počátku slovanského osídlení se na Velízu nacházelo obětiště.´