12.06.2012

Modla boha Velese na kopci Velízu

5

velesNad obcí Kublov (okr. Beroun) se vypíná vrch Velíz (ještě na přelomu 19. a 20. stol. Velís) o nadmořské výšce 595 m.n.m. Dle archeologických průzkumů zde stávalo pravěké sídliště, které přetrvalo i v době keltské a slovanské. Jak název napovídá, v dobách slovanských byl kopec spjat s bohem Velesem. Již v počátku slovanského osídlení se na Velízu nacházelo obětiště.´

Historie okolo Velízu

První archeologický průzkum na Velízu proběhl již v roce 1857 Václavem Krolmusem, vlasteneckým knězem a sběratelem lidové slovesnosti, který bývá považován za průkopníka české archeologie. O svém nálezu např. píše, že na severní straně našel silné vrstvy „páleného prachu a popele dřevěného, uhlí a opálených kamenů, cihel a kostí zvířecích ba i lidských v nesčíslných rozdrobených nádobách mohylových i obětních…“ V roce 1860 pak toto místo zkoumal další průkopník české archeologie – Kalina z Jätstejnu. Rozsáhlejší průzkum se pak konal až o sto let později v letech 1958-1967. Nálezy prokazatelně nesouvisely s místním kostelem. Jednalo se např. kamenné sekery. V prostorách kláštera ležela na úrovni podlahy pěticentimetrová vrstva popela, ve kterém se našly úlomky středověké keramiky. Silné vrstvy popela naznačují, že zde byl nepřetržitě udržován posvátný oheň. V roce 1992 byla v suti pod podlahou objevena kostra bezhlavého muže s uťatýma rukama. Bohuslav Balbín pak uvádí, že zde lidé prý nacházeli zlaté penízky s vyraženým reliéfem slunce a měsíce (keltské mincovnictví).

Velíz z jihu

Velíz z jihu

Velíz ze severovýchodu

Velíz ze severovýchodu

Velíz z Vraní skály

Velíz z Vraní skály

Jedna legenda vypráví o louce na jihovýchodním úpatí Velízu, kde se do sebe měli pustit pohané s křesťany. Tuto bitvu nikdo nepřežil. Další legenda zmiňuje roztrhání křesťanského poutníka Jana rovněž pohany. Po této události neslo místo nějakou dobu název U servaného Jana. Písemnou zmínku o Velízu najdeme už v Kosmově Kronice české. Roku 999 (jiné zdroje uvádí 1003) zde Vršovci mučili zajatého přemyslovského knížete Jaromíra. Legenda mluví o tom, že měl být rituálně obětován pod posvátným dubem. Jaromíra nakonec zachránila jeho družina a on pak na paměť své záchrany nechal postavit románský kostelík zasvěcený svatému Janu Křtiteli. Kníže Břetislav kapli roku 1037 přenechal benediktinům. Ti zde zbudovali poustevnu a o tři sta let později probožství, které bylo vypáleno za husitských válek. V 18. století se kostel dočkal barokní přestavby.

K Velízu se ještě hodí dodat, že se zde nachází pramen, který má v létě i v zimě stejnou teplotu.

Idol Velese

Dřevěný kap boha Velese stojí na vrchu Velíz od roku 2003. Vztyčen byl 28.6. za spolupráce skupiny Berounští měšťané – Bürgerschaft von Beraun, skupiny Skjaldborg, hudební skupiny Tajné slunce, Romana Abušinova a obce Kublov jako připomínka kultury našich předků. U kapu nechybí ohniště a z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že strávení noci u ohně na tomto místě je opravdu silným zážitkem.

idol-velesa-na-velizu

zdroje informací

Berounští měštané | obec Kublov | cedule na Velízu

Komentáře

  1. Dobry den uz dlouho hledam nekoho kdo bz vedel vic o bohu Velesovi . rad bych se navstivil k te kape. muzete mi presne napsat kde to je ??? Dekuji .

  2. O původních bozích se nejvíce dočtete např. na http://www.vedy.sk

    Je potřeba se tím prokousat, protože hodně věcí je tendenčních, ale mytologie je zcela přesná. Je šokující, v jak velké defenzivě se původní Víra našich předků nyní nachází,
    jak moc se „mainstream víře“ podařilo vymýtit povědomí lidí o naší mytologii.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.